Křesadlo, Jan: XV. Souzvukem věžoví se vzpíná

Portre of Křesadlo, Jan

XV. Souzvukem věžoví se vzpíná (Czech)

Souzvukem věžoví se vzpíná
a dole pedál řeky hučí,
někomu chutná jak hlt vína,
někomu po octě a žluči,

Co je mi platna její krása,
když moje duše mrtví mi ?
Odejdu raděj do zimy,
pryč od erárních hrnců masa.

Ach na co je mi kamení,
byť staletími posvěcené,
kopce, jež sládnou zelení,

a květ, jenž s každým jarem vzniká,
a načechraná erotika ?
To okupanty nezažene.



Uploaded byRépás Norbert
PublisherVzdorověnec, překladatelova vlastní reakce na Seifertův Věnec Sonetů, dokončeno 1.8.1995
Source of the quotationkresadlo.cz
Publication date

XV. In unison of spires uprearing (English)

In unison of spires uprearing
Below, the River's low pedal bass
To some she tastes of wine, light, cheering
To some of bile, and vinegar, base.

What use is her beauty, overcast,
When my soul deadens, will not lift ?
Into the cold I'll go, snow's drift,
Spurning the communal flesh-pots; fast.

What use can be her masonry,
Blessings that centuries have given,
The hills dressed sweet in greenery,

And blossoms reborn with each spring day,.
And erotic words in fluffed-up play ?
By such, invaders won't be driven.



Uploaded byRépás Norbert
PublisherCounter-garland, written in reaction to and during translation of Jaroslav Seifert's Wreath of Sonnets, completed on August 1, 1995
Source of the quotationkresadlo.cz

minimap